Moimir Papalescu & The Nihilists.Live
Publikováno 7. září 2005...
Střekovskou Mumii 2005 uzavíral electroclashový nářez v podobě jedné z nejlepších českých kapel současnosti - Moimir Papalescu & The Nihilists. Narozdíl od obou živých vystoupení, která jsem navštívil předtím (ano, Umakart + Ohm Square), tady jsem nebyl za lyrics.negramota, nýbrž za vysoce fundovaného fanouška MP & The Nihilists. La Petite Sonja, Hank Manchini a Moimir Papalescu (čert vem' jejich pravá jména) si dávali na čas, pekelně zvučili a najednou švih - první track Perfect Boy. Jako z Analogue Voodoo. La Petite Sonja je zvláštní - anděl s ďáblem v těle, chtělo by se někomu možná říct. Nebýt po uši zamilovaný, tak si myslím, že mě tahle nesmírně charismatická postava svádí. Oj, ty kreace. Pánví kroužit, to ona umí, to jo! Hank Manchini hraje na brutálně krásnou kytaru a s brutální vervou do nás pouštěl ten svůj vokál. To je borec, to je borec, ozvývalo se neustále kolem mne. A já nemohl dělat nic jiného než přikyvovat. Je to borec. Moimir je maximálně nevýraznou postavou téhle trojice. Stojí za svými Roland klávesami a hraje si se zvuky. Když Hank v zápalu shodil mikrofon, o přestávce mezi jednotlivými e-clashovými nářezy to byl právě on, kdo pokorně šel, zvednul ho a umístil na správné místo. Tím ho nijak nenapadám, jenom jsem si myslel, že je trochu víc akční.
Během koncertu se vyskytlo pár technických problémů, ale kapela je bez problému ustála. S dvěma kratičkými pauzami. Zaznělo skoro kompletní Analogue Voodoo plus dvě věci, o jejichž existenci jsem neměl tušení. Jedna z nich byla německy a evokovala ve mne pocit, že poslouchám...ano, Kraftwerk.
Ten koncert byl nářez. Určitě na ně ještě někdy zajdu. Minimálně jednou. S The Prostitutes jsou pro mne MP & The Nihilists jednoznačná No.1.
Střekovskou Mumii 2005 uzavíral electroclashový nářez v podobě jedné z nejlepších českých kapel současnosti - Moimir Papalescu & The Nihilists. Narozdíl od obou živých vystoupení, která jsem navštívil předtím (ano, Umakart + Ohm Square), tady jsem nebyl za lyrics.negramota, nýbrž za vysoce fundovaného fanouška MP & The Nihilists. La Petite Sonja, Hank Manchini a Moimir Papalescu (čert vem' jejich pravá jména) si dávali na čas, pekelně zvučili a najednou švih - první track Perfect Boy. Jako z Analogue Voodoo. La Petite Sonja je zvláštní - anděl s ďáblem v těle, chtělo by se někomu možná říct. Nebýt po uši zamilovaný, tak si myslím, že mě tahle nesmírně charismatická postava svádí. Oj, ty kreace. Pánví kroužit, to ona umí, to jo! Hank Manchini hraje na brutálně krásnou kytaru a s brutální vervou do nás pouštěl ten svůj vokál. To je borec, to je borec, ozvývalo se neustále kolem mne. A já nemohl dělat nic jiného než přikyvovat. Je to borec. Moimir je maximálně nevýraznou postavou téhle trojice. Stojí za svými Roland klávesami a hraje si se zvuky. Když Hank v zápalu shodil mikrofon, o přestávce mezi jednotlivými e-clashovými nářezy to byl právě on, kdo pokorně šel, zvednul ho a umístil na správné místo. Tím ho nijak nenapadám, jenom jsem si myslel, že je trochu víc akční.
Během koncertu se vyskytlo pár technických problémů, ale kapela je bez problému ustála. S dvěma kratičkými pauzami. Zaznělo skoro kompletní Analogue Voodoo plus dvě věci, o jejichž existenci jsem neměl tušení. Jedna z nich byla německy a evokovala ve mne pocit, že poslouchám...ano, Kraftwerk.
Ten koncert byl nářez. Určitě na ně ještě někdy zajdu. Minimálně jednou. S The Prostitutes jsou pro mne MP & The Nihilists jednoznačná No.1.
Komentáře:
jojo, pokud vim, Nihilisti hrajou od Kraftwerk Das Model
7/9/05 21:54
2 mud: tak to by mohlo bejt vono. dikes...;)
7/9/05 22:55
Okomentovat
<< na hlavní stranu