Type your question here and click Search.
Trochu bych se vrátil ke svým absolventským zkouškám. Už jenom proto, že jsem je málem celý zaspal. Objektivně řečeno jsem tam toho před komisí moc světobornýho nepředvedl, na druhé straně jsem odevzdal absolventskou práci, jejíž téma mě od začátku hodně bavilo. Taky z důvodu, že zatímco kolem mě se lidi pouštěli do komplexních záležitostí typu "komunikace kulturní akce včetně všech tech vymezení vůči konkurenci, situačních a swot analýz, rozpočtů a kdo ví, čeho ještě" nebo vážných či jinak seriózních prací jako "polská kinematografie morálního neklidu" nebo "deprese u dětí a mládeže" - a nic proti tomu, jsem rád, že aspoň někdo se těch ne zrovna lehkých témat nebojí, já jsem si řekl, že nepůjdu daleko od svojí poslední ročníkový práce - akorát místo michala nanoru jsem vzal Davida Beckhama. Kupodivu tenhle infotainment prošel stejně snadno jako Maradonova ruka (abychom zůstali u jednoho tématu) a já dostal zelenou. Nakonec to dopadlo líp i po stránce hodnocení, takže absolventská práce na téma David Beckham: Sportovec nebo reklamní tvář je nakonec asi to jediné, o čem se v rámci svých výkonů u absolutorních zkoušek můžu vyjadřovat a nepoužívat při tom slova jako "nic moc", "ale jo" nebo "hovno". Tak mě tak napadá, že vlastně svýmu vedoucímu práce ještě něco dlužím.
Sporto nahráli novej track a je to perfektní song o lásce. Bourek mi poslal stopy, takže když s tím budu ještě pár (tý)dnů bojovat, objeví se na internetu můj remix. Nebo tady spíš refix. Love International se to jmenuje a je vidět/slyšet, že u Sporto ten postupný růst živých členů kapely jenom přidal vodu na jejich (pro mě už docela sympaticky roztočenej) mlýn. Good 4 them, good 4 us. (Cool.)
Když už jsem zmínil toho nanoru - ani by mě nenapadlo, že můj tři roky starej rozhovor bude na tomhle blogu dlouhodobě třetí nejpřitažlivější post. A ne, já už ho fakt dlouho negoogloval. Naposled jsem přes Google hledal Jirku Schmitzera, protože mi ve Filteru dal Pierre jeho poslední desku na recenzi. Měl jsem z toho trochu obavu, ale nakonec musím říct, že Sbírka kiksů je fakt vtipná věc. Vtipná a v češtině, to aby člověk v poslední době pohledal a nemluvím jenom o deskách.
Konečně jsem dočetl Maslowskou, docela to bolelo. Stošedesátistránkovou knížku obvykle dávám rychlejš než za 2 měsíce. Obvykle taky ale nečtu víc knížek naráz. Obvykle jsem ale taky nepracoval, hehe. Zatím je to zábava, i když není dobrý, když se člověku pracovní týden vylije i ze břehů pondělí a pátek. Ale znáte to - neuděláš nic. Momentálně mám rozlezlo mezi Connected Marketing a Čirou anarchií Woodyho Allena. Zase čtu 2 knížky naráz, ale teď to aspoň není dvojitá dávka beletrie. Stejně bych s tím měl přestat.
V pátek jsem byl na koncertě, Houpací koně "křtili" Hélium. Celkově tak nějak nevím - něco mi tam prostě schází a asi vždycky bude + texty nejsou můj kelímek čerstvě vymačkanýho pomerančovýho džusu, ale rozhodně bych vypíchnul fakt, že jednoznačně neplatí rovnice "čím delší playlist, tím lepší koncert". Přátelská rada od kamaráda. Ale merchandasing je skvělej.
A teď jsem zvědavej na Southpaw v úterý.
Komentáře:
Okomentovat
<< na hlavní stranu