Enter Shikari

Já teda na hardcore, emocore ani žádnej jinej core nikdy moc nebyl. Ale tady kluci z Enter Shikari to servírujou takový pěkně zabalený. Ukřičený part vyvažovaný hladivým vokálem, co by zapadnul do tolik populární aktuální interpretace emo žánru, ostrý kytary a trance syntetizátory vespod, který jako by vylezly z baru Valentino vedle Bordó. Je to tam hodně do červena, v logu mají srdíčko a záchodů je tam víc pro Gentlemen než Women. Jako kdybyste vzali partu homosexuálních nájemným vrahů a nechali si jima vystřelit mozek z hlavy. Deska, která vás nakopne víc než panák vodky nalačno. Deska, kterou si můžete pustit ve čtyři ráno a ona vám dodá pocit, že noc ještě ani nezačala.

Enter Shikari se s tím moc neserou.

Nejlepší je ale stejně produkční stránka věci - tohle není radio-friendly nahrávka ani u nejliberálnějších rozhlasových dramaturgů, přesto ale několikrát za těch necelých dvaapadesát minut ve společnosti čtyř drzounů (a tady je to označení opravdu namístě, protože, ty vole, tohle je v dnešní době, kdy odcházejí čistý kytary a vrací se to taneční ejchuchů, jako rána tyčí přes klíční kost) získá člověk pocit, že by to klidně mohlo z toho rádia hrát. Zvuk šrotování aut jako pop. Tohle je něco, co mi bere dech. Žádný zasraný lo-fi, protože chceme bejt opravdový a bez toho by to nešlo, protože samotnej křik tě dostatečně neušpiní. Ne, Enter Shikari vzali všechno, co jim současná produkce nabízí a ta atmosféra tam je stejná, ne-li vyšší, na druhý straně odproštěná od toho, že nevypadají jako kreténi, který vědí co, ale nevědí jak. Kdyby tuhle desku dělal někdo v Čechách, tak z toho (bez urážky) vyleze bigbeat, ty vole, bigbeat.

A to nemyslím ten UK, ale tu verzi, kterou když by slyšeli kluci ze Skint Records, podívali by se na sebe a řekli by: "Ty vole, to jsme si trochu nerozuměli."

Moc dobrá deska.

Enter Shikari
Enter Shikari MySpace
Enter Shikari: Mothership
Enter Shikari: Jonny Sniper
Enter Shikari: Sorry, You're Not A Winner
Enter Shikari: Anything Can Happen In The Next Half Hour