mOBSCENE

Na koncert do T-Mobile Areny mě nalákalo poslední album Eat Me, Drink Me, ale šel jsem tam především v očekávání nějaký pořádný show, protože jestli od Marilyna Mansona něco očekávám, tak je to právě tohle. Jenže bohužel. Po předkapele - v Rakousku velmi oblíbené uskupení Banana - se dlouho čekalo, přelejvalo pití z plastových lahví do plastových kelímků, s nimiž se hůř míří & hůř létají, kupovaly Deli tyčinky a pak konečně zhasli. Lidi hlavně seděli na ochozech (?), pod pódiem se mačkalo tak lehce nad tisíc.

Červený plátno, stínohra, natahovaný intro, struny, pád opony - If I Was Your Vampire. A všichni skoro spali. Ano, je to otvírák desky, k níž se tohle turné jede, ale přeci jenom je to trochu silný kafe "odpálit" takhle začátek. Bohužel už tohle byla předzvěst toho, co se bude dít dál. Manson pobíhal po chudě udělané stage s jednou, téměř neviditelnou a 100% nudnou, projekcí, svíčkami z IKEI (rozuměj svícny na elektrický proud) a mikrofonem ve tvaru kudly. Střídal strany, hodně se motal kolem kytaristy a padal na kolena. Během ostatních položek setlistu se to neměnilo, občas přibylo hození mikrofonem a následný loupavý zvuk nárazu, což určitě vždycky nejvíc potěšilo zvukaře. Na přídavek přinesli "men in black" velkou židli.

Až na pár hitovek z minulý tvorby a dvě z poslední desky (Putting Holes In Happiness, Heart-Shaped Glasses) to byl k uzoufání studenej profesionální výkon. Daleko za očekáváním, daleko od zábavy. Publikum bylo taky nemastně/neslaně popový - žádná šokující zkušenost. Mezi jednotlivýma songama bylo tak dlouho zhasnuto, že by měli vyhodit koncertního dramaturga. Manson shodil řetěz už prvním songem večera a takhle už ho nenahodil do konce. Jednoznačný zklamání. Čekal jsem víc než jenom jednu holou prdel a pár lascívních pohybů. Tohle nebyl dobrej koncert.

/Díky Honzovi Binderovi za volňásek./