So Tired

Ležím v posteli, hlavou mi lítá neukočírovatelný množství myšlenek a já nemůžu usnout. Jednou za čas, asi tak každý dva měsíce, mě to potká. Dneska jsem teda naspal úctyhodný čtyři hodiny, což na celodenní fungování ve škole není zrovna ideální. Do toho odhalení, že jsem si nabíječku na mobil a) odvezl na sever Čech nebo b) nepřivezl ze Stodolní. Takže mrtvej Sony Ericsson. Teď už teda žije, ale jenom díky ochotě Molly Roisin.

Pobavil jsem se nad diskuzí u recenze na nový Sunshine z klávesnice Pavla Kučery. Možná nejupřímnější a nejpřímější text, co jsem od něj kdy četl, se nesetkal s dvakrát velkým pochopením. Pořád se to tady asi ještě nenosí.

Doufám, že dneska usnu dřív. Začalo se mi to tu teď trochu motat. Přemýšlím nad tím za doprovodu The Sounds. Ale track posledních dnů je jinde: Helmutova stříkačka - Helmut zabíjí Hildu. Možná ještě House Of Love - I Don't Know Why I Love You. Při jejich poslechu si uvědomuju, že na těch řečích o tom, že Blíženci jsou komplikovaný osobnosti, něco bude. Jsem komplikovanej a jenom doufám, že se najdu co nejrychlejš. Bylo by to fajn.

Pro všechny.