Girl Wants (To Say Goodbye To) Rock And Roll

Poslední dny volna by se daly charakterizovat několika slovy. Pozdní/časné návraty domů (podle toho, jak se na to člověk dívá - poloplná/poloprázdná sklenice, známe) a filmové večery. sofii mi nabídla možnost hrát s ní na zápis-večírku Fakulty užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Kdo by nebral zahrát si pro partu lidí, kteří vědí, se svoji kamarádkou? Pod hlavičkou (v Praze zaběhnutých) Disqo Disqo Disqo parties, s odzbrojujícím podtitulem TRASHED SOUND / PARTY HARD, a nabídkou překvapení v podobě jednorožce. Jako vždycky, když se schyluje k historické události, zpomalily její příchod technické problémy s jinak bezproblémovými produkty Jobsova Apple. Kombinace sofii iPod + můj notebook nepochopitelně zradila! Nastal boj s kabely, transportovalo se na trase sofii iPod - druhý notebook - můj iPod - můj notebook.

Zvuk do mixáku se mezitím linul střídavě z obou přenosných počítačů. Podle toho, v jaké byly zrovna kopírovací permanenci. Po půlhodince lehce nabité stresem a nejistotou, jestli se povede sofiiinu sbírku tracků speciálně vybraných pro dnešní večer přenést do hlavní hrací skříňky, nakonec všechno dobře dopadlo. Hrálo se zvesela a mile. Disco. U slečny djky proběhlo pár drinků a přišla myšlenka, že teda dneska si za mix teda nestoupne a "because we are your friends, you'll never be alone again, so come on". Soundtrack ze Studio 54, remixy Depeche Mode (Just Can't Get Enough), Franz Ferdinand (Michael), The Killers (Mr. Brightside, When You Were Young / a ne Jacques Lu Cont) a tak dále. V Ústí nad Labem se tancovalo před 12 hodinou večerní! V klubu, kde atmosféra většinou houstne (ve všech směrech) až ve chvíli, kdy se den překlopí do dalšího. Na Vánoce dělají lidi z FUUD (sváteční) mecheche pod názvem Koule v aule. Po pondělní zkušenosti vím jedno - tam nemůžu chybět. These guys really know, how (the fuck) hit the dancefloor!

Mezitím ještě Versus! v říjnu, něco se rýsuje na listopad v listopadu před The Prostitutes v Paláci Akropolis (plus na začátku měsíce možná další díl Disqo Disqo Disqo) a ve vzduchu visí taky jedna (velká) předvánoční záležitost. Baví mě to čím dál tím víc. Whoa!

Už dlouho jsem si z kina neodnesl tak intenzivní zážitek jako z projekce El Laberinto del Fauno, kde se fantazie mísí s krutou realitou druhé světové občanské války ve Španělsku. Tři důležité úkoly pro malou Ofélii, díky nimž se dostane do fantaskních situací, vedle až přehnaně naturalisticky vyobrazeného souboje partyzánů s fašisty, včetně krutých praktik mučení a amputací bez anestezie. Naproti tomu opěvovaná záležitost Hard Candy s Ellen Page v hlavní roli byla pro mne obrovské zklamání, z něhož jsem si, vyjma zajímavé kamerové onanie, neodnesl nic kromě spousty otázek typu "A co je jako myšlenka?" & "A kdo ta holka je, že si hraje na Boha?" & "Odkdy čtrnáctiletá holka uvažuje takhle?" (hloupý oslí můstek s tím, že ji "4 z 5 lékařů označili za šílenou."). Takže bych se tu otevřeně trochu omluvil pp, že jsem mu to doporučoval ve Filmových restech. Kingova zfilmovaná povídka 1408 by mohla být kratší, ale má bezva klaustrofobickou atmosféru. Atmosféru má i Studio 54, i když trochu jinou. A Mike Myers jako Rubell je geniální. Cuarónův snímek Children Of Men má skvělou kameru, příběh a nezapomenutelnou scénu, kdy Owen společně s matkou a jejím narozeným dítětem opouštějí rozstřílenou budovu, veškeré boje utichnou a všichni je jen nevěřícně sledují. Dokud se neozve výstřel. Hot Fuzz mě kupodivu bavil, jak napsal D.A.R. - takový milý. Překvapil mě Mr. Brooks s Kevinem Costnerem, jehož jsem už dávno odepsal, stejně tak Stallone se šestým Rockym. Opravdu upřímně jsem se pobavil u Knocked Up, i když to mohli klidně sestříhat pod dvě hodiny. Battle Royale ke konci zbytečně ztrácí tempo, ale celkově palec nahoru. A Zodiac taky - dvě a půl hodiny, předvídatelný konec, vcelku se tam nic neděje, ale pořád to funguje & vzduch těžkne. Fincher umí, Gyllenhaal, Ruffalo a Downey Jr. hrajou také výborně - není co řešit.

Chystám se na THX 1138 (Director's Cut) a začal jsem sledovat Grey's Anatomy. Druhá série The IT Crowd je slabší než první, což se dalo čekat. Bohužel pátý díl už klesnul s kvalitou tak, že se začínám bát, co přijde dál. A první epizoda třetí série Prison Break, to taky nevím, co si myslet. Nastavovaná kaše je to určitě, ale nejsem si jistý, jestli bude ve finále chutnat líp než ta ze Season II. 

Ročníková práce hotová. Za tři. Nejnižší možné ohodnocení. Recenze michala nanoru: "No, kluci to museli oddřít za tebe. Poděkuju jim za to osobně. Jinak to nemá žádnou hodnotu jako práce, ani jako interpretace - fascinace velká, sběr materiálu nedostatečný, analýza, vymezení tématu nebo určení kontextu nulové." Kluci jsou Ondra Formánek a D.A. Rodriguez. Já jim taky děkuju, jejich příspěvky jsou z té práce nejsmyslupnější. Mimochodem - tenhle pátek zase hrají v Ústí nad Labem. EX Pistols, Experimentální prostor Mumie. První rendez-vous se vydařilo po mnoha stránkách. Bude repete?

Noví Babyshambles na necelé tři poslechy - dobrá deska. Kde se ten zmetek Doherty takhle vyzpíval? Učesaná produkce, funguje to. Spíš britpop než odkaz k Down In Albion. Gut.  
 
Na fotce část disqo týmu. (c) jmf
Let's dance!