Mere Anarchy Without Feathers

Musím se přiznat, že Woodyho Allena jako režiséra příliš najetýho nemám. Vlastně mi ve filmotéce chybí většina jeho zásadního materiálu citovanýho v různých knihách o kinematografii (Manhattan, Hana a její sestry, Spáč...). Ale co se týče jeho literární dráhy, tak tam to je. 

Trojici knih zaplněnou povídkami, které psal pro The New Yorker - Vyřídit si účty, Bez peří a Vedlejší účinky, jsem prošel tam a zpátky a tenhle Allen mě baví. Nová sbírka Čirá anarchie proto byla jasná koupě. Skoro každý kus má dobře vybraný téma - absurdní převracení současných trendů a postmoderní společnosti do zvrhlých rozměrů, sem tam třeba naroubované na klasiku typu Marlowe/Chandler a podobně. Nic, co bychom neznali z dřívějška, ačkoliv jeden zásadní rozdíl tu přeci jenom je. Většina nového materiálu není ani zdaleka tak dobře vypointována jako starej Allen. Vlastně to vypadá, jako když jedete autem, cesta ubíhá, stromy dobrý, silnice dobrý a najednou.... 

(Končíme.) 

Kdyby se mě někdo ptal, doporučuju spíš "svatou trojku". Možná trochu zvlhnul prach, no. Ale Vicky Christina Barcelona příjemně dobrý.