Díky!

Konec (už) ve skupině, to může znít krutě vůči těm ambicím, s kterejma se do Německa odlítalo. Tři zápasy, jedna výhra, dvě porážky. Tři zápasy, jedno zranění, dvě červený. Přitom od prvních minut prvního utkání, kdy jsme se střetli s výběrem Spojenejch států americkejch to vypadalo víc než dobře, jenže... Zranil se Honza Koller a to je ztráta takovejch rozměrů, že každej fanoušek/člověk, co to těm klukům přeje, si ji radikálně zmenšoval, přičemž vkládal důvěru do zbytku týmu na lavičce. Probuzení ze sna netrvalo ani 240 sekund druhýho zápasu s Ghanou. Pak červená a další gól. Mezitím kvantum (ne)uvěřitelnejch zákroků Petra "The Wall" Čecha. No, dneska jsme to asi všichni viděli. Co k tomu říct?

Snad jenom, že za dva roky mistři Evropy a za další dva mistři světa, protože jinak to nevidím. Českej tým, to jsou borci. Bylo jasný, že jim jednou těch pár zápasů nevyjde. Bohužel se to muselo stát zrovna teď. Ještě jednou dík.

Navlíkám imaginární anglickej dres. Za Owena!