Naked Truth

Psát recenze na DVD je za trest. Když si pustím muziku, pracuje moje centrum fantazie naplno. Imaginace je to, co vládne mému já, když poslouchám hudbu. Pocity, představy, vzpomínky, emoce - to všechno se dere ven. To se mi na hudbě líbí - že ve mně cosi vyvolává a někdy i něco, o čem netuším, že tam vůbec je. Jenže když před vás hoděj DVD, tam je to všechno hezky naked. Někdy se vám může zdát, že někdo zpívá, jak kdyby mu někdo dělal něco strašně ošklivýho, ale jemu se to místo odporu strašně líbí, jenže pak to vidíte ze záznamu v 5.1 a strašně ošklivý tam není vůbec nic. S DVD ztrácí hudba jedno ze svejch kouzel. Ne veškerá, ale...

Na druhou stranu to nic nemění na tom, že bejt v Manchesteru na živym gigu Gorillaz, muselo bejt ultra.