Flipsyde - We The People (Revised Version)

Sranda, když vás chytne mainstream per excellence. Flipsyde, kterejm tohle cédéčko recenzovali ve F:lteru už před pěknou řádkou měsíců, ale já prostě nebyl schopnej si ho sehnat - a udělat si názor. Až teď, Revised Version. Hip hop, rap, ostrej beat a kytary. Nic víc, nic míň. Kde je ta síla, rybářskej háček, co mi propíchnul tváře a nutí mě pouštět si pár tracků alespoň jednou za den? Jedna z těch věcí, která se těžko vysvětluje. Je to popina, popina zabalená do zatraceně hezkýho obalu, MCs to odsejpá, když dávaj prostor kytaře, tak jednou zní totalitně (rozuměj jako něco z 80's), podruhý moderně a potřetí je to zase akustika, co utekla z nějakýho mexickýho studia.

Jsou tu skladby, který nutěj dělat člověka hip hoperský gesta kolem dvanáctý večer na autobusový zastávce daleko od centra/od domova a ještě se u toho dementně usmívat/smát. Jsou tu skladby, co jsou tak zatraceně nasládlý, i když jde (jako skoro ve všem na We The People) o politiku. Sladký jako cukrová vata na Mírovým náměstí v Ústí nad Labem, sladký jako největší hity brzy dvojnásobný matky Britney Spears. Docela se to opakuje, takže celý album v kuse jsem zvládnul zatím jenom třikrát, ale na druhou stranu si z We The People můžete pustit cokoliv, pokud netrpíte nějakým dementním předsudkem vůči slovu pop. Taky je možný, že vám ho zprotivila poslední deska Coldplay. Ale to je zase jinej příběh. Check it!

P.S. Ke koalici s ruskou dvojkou tATu pod názvem Happy Birthday se nevyjadřuju. Záměrně.

MySpace.com/Flipsyde