Třeba na sever...
Ve středu v Akropoli ve společnosti příjemnýho chlapíka - naturalizovanýho Pražáka, co koncem dubna vytáhnul kvantum lidí do Jeseníku, do tamního kulturního domu, kterýmu familiérně přezdívaj Pentagon. Jaromír Švejdík, zpěvák & textař Priessnitz + zpěvák & textař Umakartu + kreslíř + grafik + storyboardař + fanoušek Bloc Party, Pixies a The Cure (nejenom), je perfektní persona, z níž jsem měl ještě pět minut před středeční čtvrtou hodinou docela vítr. Abych nenudil, abych to prostě nějak nepodělal. Sundal cool & trendy čapku, ubalil první cigaretu a bylo jasno - zapomeň na nervy.
Po necelejch dvou hodinách, z nichž necelejch devadesát minut je zaznamenáno ve wavu/mp3, jsme se rozešli. Požádal mě o nějakou muziku a někdy se prej sejdeme. Říkali neboj se, ale já se bál. Nakonec jsem zjistil, že zbytečně. Skvěle jsem si pokecal. Bohužel teď přichází ta horší část - přepisování. Play, Stop, Rewind, Fast Forward. To jsou čtyři slova, který mi budou v nejbližší době dělat společnost. Nic k závidění. Narozdíl od tý středy.
Po necelejch dvou hodinách, z nichž necelejch devadesát minut je zaznamenáno ve wavu/mp3, jsme se rozešli. Požádal mě o nějakou muziku a někdy se prej sejdeme. Říkali neboj se, ale já se bál. Nakonec jsem zjistil, že zbytečně. Skvěle jsem si pokecal. Bohužel teď přichází ta horší část - přepisování. Play, Stop, Rewind, Fast Forward. To jsou čtyři slova, který mi budou v nejbližší době dělat společnost. Nic k závidění. Narozdíl od tý středy.
Komentáře:
Okomentovat
<< na hlavní stranu