The Break-Up

Vince Vaughn a Jennifer Aniston natočili společně film o rozchodu, aby se nakonec dali dohromady, nechali se fotit na titulní stránky celebrity časopisů a do společnejch rozhovorů mluvili o tom, ja plánujou rodinu a jak je ten druhej úžasnej. Tak nevím, jestli tenhle film potřebuje ještě nějakou reklamu. Nebo recenzi. Potřebujou vlastně filmy, co mají v názvu to, co tenhle, recenzi. O čem by to asi tak mohlo bejt, jak by to asi mohlo probíhat, jak to dopadne. Otázek, na který by se před sledováním The Break-Up nedalo odpovědět, zrovna moc není. Přesto to ale ve finále není zabitejch (něco málo přes) devadesát minut.

Jennifer mám rád už od Přátel a taky z doby, kdy jsem se teprve oťukával s tím, co všechno mi nabízí libůstka jménem internet. Vince se míhal ve všech možnejch filmech, co jsem za posledních pár let viděl, nejvíc ale ve dvojici Starsky & Hutch - Dodgeball: A True Underdog Story. Je to zvláštní, ale nikdy bych si nemyslel, že Aniston/Vaughn dokážou ve filmu vytvořit dvojici, který byste byli schopný uvěřit, že spolu sdílej lože a podobně. Ono to na druhou stranu tak působí i v samotným The Break-Up. Vaughnův Gary s polskejma kořenama (což dejchá nejenom z vlajky, co má na zdi v kanceláři firmy, co provádí turisty po Chicagu) působí (lehce) neotesaným dojmem, kterej navíc podtrhuje jeho úctyhodná vejška (oficiální údaj z IMDB: 1.96 m), prezentovanej životní styl, kámoši a pár kilo navíc. Brooke je prostě pěkná ženská, dělá do umění, nemá v hlavě vyzobáno a stará se, aby všechno klapalo. Prostě položit jejich složky vedle sebe, nikdy by člověk neřekl, že by zrovna tyhle dva. Jediný, v čem by se (pravděpodobně) shodli, je ujetý příbuzenstvo (i když Brooke by o pár bodíků vyhrála).

Jenže přišel jeden baseballovej zápas, jedna přehnaná objednávka hot-dogů a... Úvodní titulky. Návrat z práce a první konflikt. Filmaři se tady s divákem zrovna nemazlí, pokud se tohle dá říct o filmu, kde jde hlavně o mezilidský vztahy, navíc žánrově zařazenýho jako Comedy/Drama/Romance. Popravdě se ani nerozkoukáte a oba hlavní hrdinové už jsou rozešlí. The Break-Up se rozdělí na 3/4 toho, jak si oba dělají různý naschvály, kamarádi jim radí, hláškuje se (sem tam) a něco se děje, a na 1/4, kdy oba procitnou a chtějí s tím, co se stalo, něco udělat. Což je chvíli zajímavý, ale potom to sklouzne k tý typický limonádě, na níž je možná tak poutavý jedině to, že všechny rozchody probíhají na celým světě snad podle jednoho stejnýho scénáře. Nadsázka.

Může se to zdát (i z těch řádků tady), ale The Break-Up není špatnej film. Je to jenom ten typ, co si ho pustíte se svojí holkou, zalezete pod peřinu a nějaký pasáže vnímáte trochu míň (což se třeba tady nemusí tolik vyplatit, protože jestli se tu něco dělá hodně, tak je to mluvení), přikusujete nějaký sladkosti a třeba i toasty se šunkou a sýrem, je vám prostě fajn a v tu chvíli byste neměnili, ale pak... Pak už si na něj vzpomenete jen těžko.