Superman Returns
Až vám někdo řekne, že návrat Supermana na scénu je blbost, nevěřte mu. Jenom prostě nemá rád vůni retra a pohádkovost komiksovejch příběhů. Nebo taky nemá rád, že Superman je prostě ve skutečnosti někdo, kdo doopravdy nikdy neklesne na dno, i kdyby měl do zad vraženou kryptonitovou kudlu. Doslova. Bryan Singer natočil velice dobrou adaptaci X-Men a to rovnou dvakrát, takže když se studio rozhodlo svěřit mu do rukou Superman Returns mohlo si bejt jistý minimálně dvěma věcma. Že to Singer neposere + že se v tisku začne spekulovat, kolik lidí, co se nakonec objeví v credits, je homosexuálně orientovanejch. Samozřejmě, že se začíná u představitele hlavní role.
Pravda, vizáž Brendana Routha k tomu přímo svádí. Titulka s naolejovanou postavou a logem Supermana z borůvkovýho sirupu na hrudi by mu určitě sekla. Hlavní ale je, že je to typově stejnej obličej jako měl legendární Christopher Reeve. On je celej tenhle přes dvě hodiny trvající příběh až moc podobnej tomu, co vzniklo, když měl na sobě tu chic kombinézu právě Chris. A buď na tohle kouzlo přistoupíte nebo ne. Příběh je jednoduchej. Astronomové objevili zbytky Supermanovy rodný hroudy Kryptonu, a tak se tam vydal. Lois Lane napsala esej "Proč svět nepotřebuje Supermana?", dostala za ní Pulitzera, ale před tím ještě porodila synka a zasnoubila se. Pět let je holt pět let. Lex Luthor se dostal z lapáku o hodně dřív něž měl, protože je to šmejd proradnej. A protože je to šmejd proradnej & slizkej, spřádá už další geniální plán, jak zahubit pár miliard lidí + zbohatnout. A pak se Superman vrátí...
Zvláštní, co člověka všechno při sledování Superman Returns nenapadne. Třeba když dostává představitel Dobra ve finále onu tradiční nakládačku, aby se pak s veškerou pompou vrátil a vyhrál. Leží ve vodě a v blátě, inkasuje jednu ránu za druhou a je to, jako kdyby to známý "za dobrotu na žebrotu" dostávalo jasný obrysy. Nebo když upadne do kómatu a skončí v nemocnici, kde... Ale tohle už jsou detaily, kterejch si rádi všimnete sami. Rádi si je přeinterpretujete. On totiž Superman nikdy nebyl jenom ten chlápek, co sem spadnul z vesmíru, aby nás vytáhnul ze sraček. Rozhodně zaskočte. Superman Returns není třeskutej (letní) blockbuster, ale Singer ho natočil a herci (Kate Bosworth, Kevin Spacey a další) zahráli tak, že by ho čas mohl docenit mnohem víc než současnost. Jeden velkej hold legendě.
Nebo možná jenom blábolím. Ale fakt je to dobrej biják, trust me. A ta hudba, mňam...
Pravda, vizáž Brendana Routha k tomu přímo svádí. Titulka s naolejovanou postavou a logem Supermana z borůvkovýho sirupu na hrudi by mu určitě sekla. Hlavní ale je, že je to typově stejnej obličej jako měl legendární Christopher Reeve. On je celej tenhle přes dvě hodiny trvající příběh až moc podobnej tomu, co vzniklo, když měl na sobě tu chic kombinézu právě Chris. A buď na tohle kouzlo přistoupíte nebo ne. Příběh je jednoduchej. Astronomové objevili zbytky Supermanovy rodný hroudy Kryptonu, a tak se tam vydal. Lois Lane napsala esej "Proč svět nepotřebuje Supermana?", dostala za ní Pulitzera, ale před tím ještě porodila synka a zasnoubila se. Pět let je holt pět let. Lex Luthor se dostal z lapáku o hodně dřív něž měl, protože je to šmejd proradnej. A protože je to šmejd proradnej & slizkej, spřádá už další geniální plán, jak zahubit pár miliard lidí + zbohatnout. A pak se Superman vrátí...
Zvláštní, co člověka všechno při sledování Superman Returns nenapadne. Třeba když dostává představitel Dobra ve finále onu tradiční nakládačku, aby se pak s veškerou pompou vrátil a vyhrál. Leží ve vodě a v blátě, inkasuje jednu ránu za druhou a je to, jako kdyby to známý "za dobrotu na žebrotu" dostávalo jasný obrysy. Nebo když upadne do kómatu a skončí v nemocnici, kde... Ale tohle už jsou detaily, kterejch si rádi všimnete sami. Rádi si je přeinterpretujete. On totiž Superman nikdy nebyl jenom ten chlápek, co sem spadnul z vesmíru, aby nás vytáhnul ze sraček. Rozhodně zaskočte. Superman Returns není třeskutej (letní) blockbuster, ale Singer ho natočil a herci (Kate Bosworth, Kevin Spacey a další) zahráli tak, že by ho čas mohl docenit mnohem víc než současnost. Jeden velkej hold legendě.
Nebo možná jenom blábolím. Ale fakt je to dobrej biják, trust me. A ta hudba, mňam...
Komentáře:
Okomentovat
<< na hlavní stranu