WALK IN SILENCE, DON'T WALK AWAY, IN SILENCE. SEE THE DANGER, ALWAYS DANGER, ENDLESS TALKING, LIFE REBUILDING, DON'T WALK AWAY. WALK IN SILENCE, DON'T TURN AWAY, IN SILENCE. YOUR CONFUSION, MY ILLUSION, WORN LIKE A MASK OF SELF-HATE, CONFRONTS AND THEN DIES. DON'T WALK AWAY.

neděle, října 22, 2006

Any Given Sunday


Vlastně nevím, co mám říct. Tři minuty zbývají do naší největší bitvy. Dnešek rozhodne. Buď se jako tým uzdravíme, nebo se rozpadneme. Kousek po kousku, až do konce. Teď jsme v pekle, pánové. Věřte mi. Buď v něm zůstanem a všechno proserem, anebo si zase vybojujem místo na slunci. Vyhrabeme se z pekla. Cenťák po cenťáku. Já to za vás neudělám. Na to jsem moc starej. Dívám se kolem, vidím mladý tváře a říkám si... Udělal jsem všechny chyby, kterých jsem se mohl dopustit. Rozfofroval jsem všechny prachy. Věřte nebo ne. Odehnal jsem od sebe každýho, kdo mě měl rád. A v poslední době nesnáším pohled do zrcadla. Když zestárnete, o všechno přijdete. To patří k životu. To ale pochopíte teprve, až o něco přijdete. Zjistíte, že v životě jde jen o centimetry. Jako ve fotbale. Protože v obou případech je snadný udělat chybu. O půl kroku dřív nebo později, a nezaskórujete. O půl vteřiny rychleji nebo pomaleji, a nechytnete to. Na centimetry narážíme všude kolem. Ve fotbale jsou všude. Každou minutu, každou vteřinu. V tomhle týmu o ně bojujeme. My v tomhle týmu, i všichni kolem nás, se o ně rveme. Zasekáváme se do nich drápkem, protože víme, že když se ty cenťáky sečtou, budou znamenat rozdíl mezi vítězi a poraženými. Mezi životem a smrtí! A řeknu vám, že v každém boji vyhrává ten, kdo je ochoten za ten centimetr zemřít. A pokud má můj život vůbec nějaký smysl, tak proto, že jsem odhodlán pro ten centimetr zemřít. O to totiž v životě jde! O těch pár cenťáků před vámi. Nemůžu vás nutit. Dívejte se na kluka vedle vás. Do jeho očí. A uvídíte kluka, kterej půjde ten cenťák s vámi. Uvidíte kluka, kterej se obětuje pro manšaft, protože ví, že když na to přijde, uděláte totéž pro něj! Tomu se říká tým, pánové! A my se buď jako tým uzdravíme, nebo zemřeme jako jednotlivci. Tohle je fotbal, hoši. Nic jinýho. Tak... Co s tím uděláte?

Přidejte minimalistickej hudební podklad a geniální herectví Al Pacina. Any Given Sunday je jeden z nejlepších filmů se sportovní tématikou. Hlavně proto, že Oliver Stone nebruslí po povrchu a ve filmu rozehrává hned několik rovin příběhu. Dobrý & docela dobrý filmy o americkým fotbalu se zaměřily vždycky na jednu věc, The Longest Yard a The Replacements hlavně na vyčpělý hráče, co to nakonec dokážou, a na další si teď nevzpomenu. Stone překládá americkej fotbal s celou parádou. Hráči, zranění, pracháči v čestnejch lóžích, stáří, parties, děvky, drogy, reklama, marketing, lidskej zájem a klubovej zájem, sláva, pýcha, pomsta. Any Given Sunday dává tvrdě najevo, že sport už dlouho není jenom o skóre. Al Pacino jako kouč Tony D'Amato, stárnoucí a výbušnej hecíř, přijde během jednoho zápasu o jedinečnýho (devětatřicetiletýho) quaterbacka Rooneyho (Dennis Quaid) i jeho nahrádníka. Na hřiště se tak dostává Willie Beamen, kterýho výborně zahrál Jamie Foxx.

Po několika přihrávkách na touchdown je to tady. Beamenovi stoupne sláva do hlavy & rozkládá tým Žraloků z Miami. Tým, kterej chce Cameron Diaz prodat, protože s Beamenem stoupá i cena klubu. V Any Given Sunday má každej svůj zájem. Může to působit i trochu zamotaně, ale Stone to natočil s bravurou, kdy do sebe všechno tak hezky zapadá - včetně těch jasnejch charakterních změn na konci, který zaváněj klišé, ale já mu to spolknul i s navijákem. "Když poprvé přerušili hru kvůli reklamě, byl to začátek konce." Na jednom poli se tu střetává parta mladejch & výbušnejch hráčů, kterejm jde nejenom o vítězství, ale taky o naběhaný yardy a sražený soupeře, protože na to slyšej třeba v Reeboku, a stará garda poctivejch, co zažila ještě fotbal v jeho nevinný a nezkažený čistotě.

Nasnímání zápasů a agresivní střih představuje americkej fotbal v jeho nejtvrdší a nejbrutálnější podobě, při který doslova tuhne krev v žilách, čemuž dopomáhá taky geniální zvuková stránka. Klip se mění v oázu, kdy kamera ve slow-motion sleduje přihrávku letící takřka přes půl hřiště, aby všechno během několika vteřin rozbil nekompromisní blok obrany. Srážka chráničů, co v 5.1 budí sousedy. K tomu skvěle vybráná hudba napříč celým žánrovým spektrem. Any Given Sunday je s největší pravděpodobností poslední výbornej Stoneův film, protože od tý doby to s ním jde jenom z kopce. Fidel a WTC jsou sice slušný témata, ale americkej fotbal. Pravda, ten kdo nikdy nedělal sport nějak extra aktivně - pardon, týmovej sport - ten proslov z úvodu nijak zvlášť neocení, ale já mu rozuměl. Jako celýmu, přes dvě hodiny trvajícímu, snímku, co jsem koupil ve speciální (dvoudiskový) edici jenom za 160 korun.

Když kdokoliv z hlavních hrdinů promluví, sedí to. Není to nějaká šroubovaná filozofie, přepjatý emoce a ždímání suchýho hadru. Stone měl silnej materiál, naděravej, měl výborný obsazení (navíc třeba ještě Aaron Eckhart nebo James Woods), skvělýho kameramana a využil to na maximum. Tleskám!

Komentáře:

Blogger mondaugen napsal...

naprostej souhlas ... kdes to ku*va koupil?

25/10/06 01:00

 
Anonymous Anonymní napsal...

Any Given Sunday je vybornej film (jakkoliv vim o tematice kulovy), nicmene u Stonea jeste lobbuju za kinoverzi Alexandra - to je u me mistrovsky dilo, ze mu i toho Fidela promijim.

26/10/06 08:03

 
Blogger tucznak napsal...

2 mondaguen: praha, jindrisska. posledni kousek!

2 newt: ten alexander mi nejak utekl.

27/10/06 14:32

 
Blogger Kristýna napsal...

Sakra, ten film se snažím sehnat už rok a nikde nic! :-/ Moje poslední šance je snad někde za hranicema ČR.

28/12/07 14:12

 

Okomentovat

<< na hlavní stranu