(Don't) Take That

Roe-Deer ve středu večer křtili novou desku a pokud bych se měl podle toho koncertu v Akropoli rozhodovat, jestli si Take koupím, rozhodně bych neváhal. Tu desku bych nekoupil. Moje poprvé se "zasněnejma melancholikama" z Prahy bylo studený. To vystoupení bylo jako jedna velká ledová kra, ve který se občas objevila prasklinka (2nd Floor Boy, KooKee, Vertigo, možná The Stranglers), ale celkově? Brrr. Andrzej má navíc dost divnej hlas, a kdyby ty kytary nebyly tolik nahlas - ale že by jim celkově dávali nějak zabrat, to zase ne, takže jinak. Andrzej má navíc dost divnej hlas, a kdyby do toho bubeník nemlátil hlava nehlava, zaškatulkoval bych si Roe-Deer po včerejšku do kategorie "přiteplená kytarovka". Zarazil mě hlavně fakt, že se říká, jak naživo zní všechno mnohem líp než z desky. Jestli ty novinky zněly mnohem líp, tak ta deska musí bejt hrozná. Opravdu. Sice ne tak hrozná jako třeba Toneless, ale o tom jindy. Roe-Deer rozhodně nejsou špatný hudebníci, jenže včera mě fakt neoslovili. Navíc pochybuju, že by se to mělo v budoucnu nějak změnit. Jestli se vám někdo bude pokoušet namluvit, že to bylo dobrý či výborný, pošlete ho do háje. Kecá. Ani těch lidí, zdálo se mi, tam moc nebylo.

Na předskokanech z Rakouska jsem vydržel přesně dvě hrábnutí do strun a jedno "It's good to be back here."

Foto: xichty.cz