Tugga pa lik och andra hiskliga historier

aneb Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky.

Vcelku útlá knížka, co navzdory svý trvanlivosti a počtu stran vyvolala pěknou vlnu pozdvižení. Její autor Ulf Palmenfelt (etnolog) nám v ní servíruje několik tak trochu jiných pohádek pro děti. Krev, nechutnosti, smrt. Opravdu indicie, z nichž byste text pro ratolesti určitě nevyvodili. Jenže všechno není tak horký, jak vypadá. O tom vím svoje, hlavně když v poslední době zabrouzdám na web New Musical Express. No jo, už jsem prozřel. Trochu.

Požíračka mrtvol není z Palmenfeltovi hlavy, ale jde o sesbíraný věci, co si lidi ve Švédsku mezi sebou vyprávějí, takže proč by to mělo někoho pobuřovat. Jsme tu zvyklí na maximálně "jenom dva prstíčky strčíme a hned zase půjdeme" a při únosu Budulínka se klepeme strachy. Ne, to bylo nadsazený. Palmenfeltovy pohádky jsou pro odrostlější. Možná, že si je člověk užije tím víc, čím je starší. Černej humor & cynismus prostě děti nenosej. Ideální dárek pro sourozence k osmnáctinám. Parfémy, spodní prádlo a vibrátor jsou OUT. Zkus to knížkou.

Plus: Na dojezdu (na druhu nezáleží) může tahle literatura jenom zkvalitnět.
Minus: Po jednom přečtení se k ní dlouho nevrátíte. Jestli vůbec.

Přečtěte si pravděpodobně nejlepší kus - I lidé dovedou olizovat ruce (37 kb)