Never Be Better Than The Original

Basic Instinct od Verhoevena jsem viděl stejně jako Trainspotting o několik let pozdějš než ostatní. Film, co dostal přízvisko legendární ne kvůli tomu, že je tam přesložitá konstrukce zápletky, za kterou by se nemuseli stydět ani architekti všech těch prapodivnejch staveb, co nám, normálním smrtelníkům, vyrážej dech, ani kvůli tomu, že tam skvěle zahrál Michael Douglas, nebo že byl dobře udělanej casting. Dojemně se o tom filmu mluví jenom proto, že tam Verhoeven nechal tu scénu, co slíbil Sharon Stone vystříhnout. Paul Verhoeven byl vždycky blázen, ale tady mu to daj všichni k dobru. Sharon ukázala to, co chce většina diváků vidět i ve filmech typu... Vlastně ve všech filmech.

Druhý díly jsou vždycky horší. Krásná debata na to byla ve Scream 2 (Wes Craven). Pod tu bych se s radostí podepsal. Nevím, jaká premisa funguje ve spojitosti se sequelama, co následujou až po 14 letech a navíc v nich chybí jeden ze základních stavebních kamenů, ale určitě to nebude nic pozitivního. Jedna věc je jistá, Sharon na svůj věk vypadá pořád dobře, hodně dobře, ale Basic Instict byl film o dvou lidech. Jeden hrál, na druhý se koukalo. Prostě Basic Instinct 2 je už od začátku přeurčenej ke škatulce "hrozná sračka bez nápadu". Jediný lákadlo pro všechny, co ho chtěj vidět jsou tři bájný litery, S-E-X.

Jenže ouha, ony jsou všechny šťavnatý scény na podlaze střižny. Něco mi říká, že Basic Instinct 2 nakonec stejně uvidím a ještě za to budu platit, ale už teď vím, že jsem viděl to nejlepší z celýho filmu. To, co tam nakonec vůbec není.

Stáhněte si to, co skončilo v koši. Třicet mega.