October: In The Middle
První týdny ve škole. Za sebou podání žádosti o prodloužení zkouškového období a následného odkladu zápisu do třetího ročníku z ryze administrativních problémů, vybrání seminářů, který se nakonec tenhle rok neotvírají, vybrání náhradních seminářů, jeden pohovor kvůli práci oficiální, jeden pohovor kvůli práci neoficiální (ale zase v angličtině, takže každý má něco), několikrát potvrzené potvrzení o studiu a první situační analýza a její prezentace, která naznačila, že letos to bude stát za to. Aby taky ne, když to bude naposled za zdmi téhle školy. V Luxoru tak vyhlížím letošní vydání populárního plátku čtvrtých ročníků středních škol a gymnázií - Učitelské noviny. Po necelých čtyřech letech si zase zalistuju a pročtu, co že to tu vlastně všechno máme za školy, jimž je docela jedno, že přijímaný student je "fakt mrdka přes ruce a trochu i hlavu" (jak zní část podtitulu jednoho blogu), ale jinak vcelku v pořádku. Po třech letech krvácení rodinného rozpočtu samozřejmě hledám něco ze státního sektoru a naděje si nedělám. Tohle už mě opustilo.
Chtěl jsem svou duši oblažit něčím dechberoucím, ale nakonec jsem na Designblok '07 nějak neměl náladu. Cestou na metro jsem v Jungmannovce zaskočil do Design centra České republiky, kde právě probíhá poslední týden výstavy zaměřené na firemní styl českých podniků. Autoři projektu Alan Záruba a Michal Richtr dali dohromady to nejlepší, co podle nich v tuzemské corporate identity vzniklo od roku 1990. Instalace obsahuje zavedené klasiky (ČSA, OP Prostějov), nakonec nerealizovaný návrh redesignu Českého Telecomu od Studia Najbrt, Babákovu FAMU, vtipnou identity České republiky pro zahraničí studia Side2 (Tereza Maxová s tričkem Born Czech, máte?) a také redesign České Televize, na jehož implementaci dohlíží právě Záruba. V jedné místnosti se potkávají náročná zpracování se sílou jednoduchosti (Zuzana Lednická, Hotel Josef). Koncem roku by se na pultech knihkupectví měla objevit stejnojmenná kniha - CI.CZ - která se stane, pokud bude zajímavým způsobem rozvíjet informace z panelů doplňujících celou výstavu, horkým kandidátem na balící papír.
Husákovo 3+1 v Galerii VŠUP. Praha, blížila se čtvrtá hodina odpolední. Vstupuji do výstavních prostor, po několika krocích jsem u dveří. Jsou otevřené. Vstupuji bez vyzvání a rázem mi připadá, jako by mi bylo osm let a byl jsem na návštěvě u svojí tety na Severní Terase v Ústí nad Labem. Perfektní rekonstrukce s tíživým dopadem na psychiku slabších jedinců. Návštěvník si může na všechno šáhnout, opatrně, ale kromě pohovky v obývacím pokoji (s nezbytnými Televizními novinami ve smyčce) a židlí v kuchyni by se měl veškerých akcí vyvarovat. Paní na hlídání (Husákova 3+1) občas přijde zalít květiny. Člověku to přijde roztomilé. V knihovně je spousta knih, které důvěrně znám ze Severní Terasy, dokonce mám pocit, že to tu i nějak povědomě voní. Intenzivní zážitek, po jehož absolvování si pohled naproti - k Rudolfinu - tak nějak vychutnáte.
Poslední dobou mi při jízdě na eskalátoru v metru vrtá v hlavě jedna věc - způsob práce s erotikou v reklamě, konkrétně v printech, co se mi poslední dobou dostaly pod nos. Copak reklama na trenýrky Styx se nedá dělat jiným způsobem než se dvěma modelkami schovanými za peřinou a mužem se Styxama na půl žerdi? Proč je Dara na printu ke kadeřnické přehlídce Bomtonu nahá? V posledních měsících se to řešilo už na hodně místech, vzpomínám si například na článek v Reflexu. Nemám chuť tu nějak rozšiřovat jejich teze, osobně mi vadí ta prvoplánovost a ta easy-way, kterou se dotyční autoři rozhodli jít. Asi bych o tom nepsal, kdyby se mi dneska po ICQ čistě náhodou nepodařilo narazit na kampaň k parfémům Tom Ford. Pokud by se vyhlašoval král prvoplánovosti, nulového sdělení a nulového zásahu, ke všemu podtrženým odérem laciného pornofilmu, umělostí a art directoringem "ještě víc oplzlejší než home video Meg White to uděláme", je to drtivé vítězství. Vzpomínám si na Durex fruit flavoured, jehož print jsem tu postoval před během léta. Pokud by stály tyhle reklamy vedle sebe, ke kondomům bych musel tužkou přikreslit korunu a žezlo (tentokrát v pozitivním smyslu slova).
Jestli kino, tak The Kingdom. Když ne The Kingdom, aspoň Ratatouille. Když ani jedno, koncem října poběží v některých kinech předpremiéra Superbad, nového filmu talentovaného Jude Apatowa (naposledy Knocked Up).
Novou desku Radiohead jsem neslyšel, ale nadchly mě práce lidí, kteří pro In Rainbows vytvářeli artworky v době, kdy ještě nebylo známo, jak bude finální booklet alba vypadat. Skvělá práce.
Mimochodem, nálada nepodzimní. Mám se dobře, děkuju.
Tom Ford Print Ad #01 / Men
Tom Ford Print Ad #02 / Men
Tom Ford Print Ad #03 / Women
Chtěl jsem svou duši oblažit něčím dechberoucím, ale nakonec jsem na Designblok '07 nějak neměl náladu. Cestou na metro jsem v Jungmannovce zaskočil do Design centra České republiky, kde právě probíhá poslední týden výstavy zaměřené na firemní styl českých podniků. Autoři projektu Alan Záruba a Michal Richtr dali dohromady to nejlepší, co podle nich v tuzemské corporate identity vzniklo od roku 1990. Instalace obsahuje zavedené klasiky (ČSA, OP Prostějov), nakonec nerealizovaný návrh redesignu Českého Telecomu od Studia Najbrt, Babákovu FAMU, vtipnou identity České republiky pro zahraničí studia Side2 (Tereza Maxová s tričkem Born Czech, máte?) a také redesign České Televize, na jehož implementaci dohlíží právě Záruba. V jedné místnosti se potkávají náročná zpracování se sílou jednoduchosti (Zuzana Lednická, Hotel Josef). Koncem roku by se na pultech knihkupectví měla objevit stejnojmenná kniha - CI.CZ - která se stane, pokud bude zajímavým způsobem rozvíjet informace z panelů doplňujících celou výstavu, horkým kandidátem na balící papír.
Husákovo 3+1 v Galerii VŠUP. Praha, blížila se čtvrtá hodina odpolední. Vstupuji do výstavních prostor, po několika krocích jsem u dveří. Jsou otevřené. Vstupuji bez vyzvání a rázem mi připadá, jako by mi bylo osm let a byl jsem na návštěvě u svojí tety na Severní Terase v Ústí nad Labem. Perfektní rekonstrukce s tíživým dopadem na psychiku slabších jedinců. Návštěvník si může na všechno šáhnout, opatrně, ale kromě pohovky v obývacím pokoji (s nezbytnými Televizními novinami ve smyčce) a židlí v kuchyni by se měl veškerých akcí vyvarovat. Paní na hlídání (Husákova 3+1) občas přijde zalít květiny. Člověku to přijde roztomilé. V knihovně je spousta knih, které důvěrně znám ze Severní Terasy, dokonce mám pocit, že to tu i nějak povědomě voní. Intenzivní zážitek, po jehož absolvování si pohled naproti - k Rudolfinu - tak nějak vychutnáte.
Poslední dobou mi při jízdě na eskalátoru v metru vrtá v hlavě jedna věc - způsob práce s erotikou v reklamě, konkrétně v printech, co se mi poslední dobou dostaly pod nos. Copak reklama na trenýrky Styx se nedá dělat jiným způsobem než se dvěma modelkami schovanými za peřinou a mužem se Styxama na půl žerdi? Proč je Dara na printu ke kadeřnické přehlídce Bomtonu nahá? V posledních měsících se to řešilo už na hodně místech, vzpomínám si například na článek v Reflexu. Nemám chuť tu nějak rozšiřovat jejich teze, osobně mi vadí ta prvoplánovost a ta easy-way, kterou se dotyční autoři rozhodli jít. Asi bych o tom nepsal, kdyby se mi dneska po ICQ čistě náhodou nepodařilo narazit na kampaň k parfémům Tom Ford. Pokud by se vyhlašoval král prvoplánovosti, nulového sdělení a nulového zásahu, ke všemu podtrženým odérem laciného pornofilmu, umělostí a art directoringem "ještě víc oplzlejší než home video Meg White to uděláme", je to drtivé vítězství. Vzpomínám si na Durex fruit flavoured, jehož print jsem tu postoval před během léta. Pokud by stály tyhle reklamy vedle sebe, ke kondomům bych musel tužkou přikreslit korunu a žezlo (tentokrát v pozitivním smyslu slova).
Jestli kino, tak The Kingdom. Když ne The Kingdom, aspoň Ratatouille. Když ani jedno, koncem října poběží v některých kinech předpremiéra Superbad, nového filmu talentovaného Jude Apatowa (naposledy Knocked Up).
Novou desku Radiohead jsem neslyšel, ale nadchly mě práce lidí, kteří pro In Rainbows vytvářeli artworky v době, kdy ještě nebylo známo, jak bude finální booklet alba vypadat. Skvělá práce.
Mimochodem, nálada nepodzimní. Mám se dobře, děkuju.
Tom Ford Print Ad #01 / Men
Tom Ford Print Ad #02 / Men
Tom Ford Print Ad #03 / Women
