This Is The Warning Shot
Budou to tři dny, co jsem si nedobrovolně prodloužil studium na současné škole o jeden akademický rok. Musím opakovat jeden předmět. To se stává. Tohle se stalo nějak takhle.
V rámci předmětu SD4 s krycím označením "Projekt", což je ve zkratce vlastně "to, co jste se naučili za dva roky promítněte do tohoto úkolu", jsme dostali zadání na propagaci neziskové organizace Nadace Leontinka. První hold on! Dostali jsme zadání, jehož vlastní podstatu jsem vlastně pochopil až na místě prezentace, asi deset jedenáct minut předtím, než jsme byli s parťačkou (tohle je týmovej business, got it?) na řadě, ale to je jedno. Vzali jsme si z toho "nic" medializaci, která nakonec v tom "opravdovém" zadání (naštěstí) přítomna byla, takže to jsme trefili. Druhý hold on! Že jste o Nadaci Leontinka doteď neslyšeli vás vůbec nemusí strašit, protože já osobně taky ne, a to se považuju za člověka, co má docela všeobecnej přehled. Leontinka letos pořádá druhý ročník svých benefičních golfových turnajů, přičemž naším úkolem bylo dostat ji do médií právě ve spojitosti s touto akcí. Mimochodem, minulý, první ročník golfových klání, resp. na jeden z jeho turnajů, přiletěli jako ozvláštnění/zajímavost slepí golfisté ze zahraničí. Kdo o tom věděl, ať stiskne Enter. Ha ha.
Takže, kde jsem to skončil aneb Where were we? Jo, ok. Máme teda zadání a neziskovku. První prezentace, nemáme nápad. Nakonec teda něco jo, ale ve finále celý špatně, a tak máme asi měsíc, teď si přesně nepamatuju, na to, aby nás napadlo něco... Tak když jsme v tom byznysu, něco outrageous, awesome, brilliant a nebo stunning. Nebo všechno dohromady. Ale nic nepřichází, navíc se nabaluje spousta věcí okolo a není čas. Tři čtyři dny před se to ale objevuje. Parádňácká idea.
Neskromně, byla moje. Jelikož teda Nadace Leontinka pořádá benefiční golfové turnaje a my bychom měli do médií prorazit právě skrz ně, je to tedy nějak takhle: Duch: guerilla. Necháme vyrobit x tisíc golfových míčků "s okem", přičemž vycházíme z vizuálu loňské printové reklamy Leontinky. Původní záměr byl někde kolem sto tisíc, ale kvůli financím (které jsme původně vůbec neměli řešit, ale tak podvědomě jsme čekali v tomhle směru fuck up) jsme to zkrouhli na dvacet. Záměrem je - čtyři pět dní před začátkem turnaje "zaplavit" Prahu míčkama a na poslední dva dny umístit do médií onen print, aby si to lidi spojili. "Zaplavit" znamená míčky v záhoncích, v regálech, nastrkané do bot u Baťi, položené v metru/tramvajích na sedadlech. Oblast: centrum Prahy (určitě Václavské náměstí, Staroměstské náměstí, místa s velkým průtokem lidí - nákupní centra Letňany, Metropole Zličín apod.). Vlastním redakcím dva dny před začátkem turnaje kurýrem do redakce doručen "míčkový balíček" s míčky, tiskovkou apod. PR věci vymýšlela parťačka a přijde mi to v pohodě. Tohle byl náš nápad, s nímž jsme se vydali do Ogilvy, s nímž naše škola (jakýmsi způsobem) spolupracuje. Čtyřčlenná porota - dva Ogilvy PR, šéfka Nadace Leontinka a náš učitel.
Už když tam sedíme, posloucháme prezentace ostatních, je jasný, že tady to asi nebude úplně okej. Zatímco první jede ve vodách těžkého mainstreamu, tzn. modelky a předvádění hadrů, a porotě předkládá materiály s kompletním medialistem a příslibem Kateřiny Stočesové, že by do toho kdyžtak šla, druhá se snaží docela komplikovaným způsobem zakomponovat do golfových klání samotné novináře. Než se začalo prezentovat, poprvé jsem uslyšel jednoznačné zadání celého projektu, ale řekl jsem si, že to nechám být. Holky s modelkama měli mimo medialistu taky pomalu na korunu spočítaný rozpočet (což my neměli, že jo). Uff. Ale tak co, máme něco a jdeme prezentovat.
Dobrý den a naše kecy přeskočíme, zajímavá pasáž nastává až s dotazy & výtkami poroty. "Víte, kolik taková věc bude stát? Řekněte mi, proč si myslíte, že vznikají nadace? Aby byly vidět, nebo aby pracovaly s penězmi, které získají a přerozdělují?" Ano, je nám jasné, že to není levný, ale nám nikdo neříkal, ať to uděláme levný. My vás chceme dostat do médií. A ta otázka o nadacích, to z nás jako děláte před ostatníma blbce? "To je zajímavý nápad, ale je to strašně velká věc. Proč jste třeba nezvedli telefon a nezavolali do marketingového oddělení Nokie, jestli by vám to nechtěla podpořit jejich freestylová větev?" A pak to mám vykázat komu, ty protelefonované peníze, prosím vás? "Vy byste oslovovali vydavatelské domy, ne jednotlivá média. Tak bych vám chtěl říct, že Bauer Media nevydávají Story, ale Šťastného Jima, pane kolego?" Pane kolego? "Vy dva sem přijdete, myslíte si, že nám předhodíte nápad a celý vám to projde." + "Víte, to si může dovolit málokdo, aby přišel na prezentaci, seděl tady se dvěma papírama, co mají být jako materiály, a pak vstal a (lusk) vypálil na nás nápad s míčkama." Bez komentáře. Ale opravdu největší vrchol zábavnosti a pocitu, že se nacházím snad v alternativním vesmíru, byla závěrečná řeč paní z Leontinky, která se nesla v duchu toho, že její "čas je drahý" a že od nás čekala víc, že konkrétně na nás bylo vidět, jak jsme si to nechali na poslední chvíli, ale že "to bude asi tím, že jsme mladý a pořádně jsme si ještě nevymáchali hubu."
(Ty odpovědi nezazněly, protože já celou dobu mlčel, abych neřekl něco, za co by to odnesla i parťačka. Protože, jak jsem si uvědomil v tu středu - všichni říkají, že se to mění, ale mě přijde, že je všechno pořád stejně stejný. Drž hubu, krok a moc si nevymejšlej.)
Jako okej, samotná prezentace nebyla nic oslnivého. Dělali jsme na tom dva dny, protože scházela myšlenka. Objektivně řečeno jsme nikam nevolali, neměli jsme medialist, ani rozpočet, nepočítali jsme s tím, že máme komunikovat s novinářema i potom, co ty turnaje proběhnou. To všechno v pohodě. S tím jsem srovnanej a beru, že ta práce nesplňovala požadavky. Ale abych poslouchal takový žvásty? Na to je MŮJ čas příliš drahej a nemám na to ani náladu. A ještě bych zapomněl, ohledně té printové reklamy na poslední dva dny.
Víte, kolik takové reklama stojí? Dva miliony.
Ale vždyť minulý rok jste ji měli.
Jenže to bylo za 57 tisíc, přes mediálky, kdy v tisku zbylo volné místo pro inzerci. Potom je to o dost snížená sazba.
A k naší kampani by se to nedalo použít?
Ne, nedalo.
Aha.
Takže já mám teď tak nějak rok čas, než si budu moci zopáknout "Projekt". Třeba se za ten rok naučí v Ogilvy dávat jasný a pro všechny hned uchopitelný zadání. A jeho zaměstnanci se naučí v emailech odpovídat tak, abych si z toho odnesl víc než jenom další položku v Inboxu. Nechcete mě někdo na rok (s neurčitou opcí) zapřáhnout? Not kidding.
