Sporto Interview
Jsou tu kapely, s kterýma byste měli problém, kdyby vám napsaly o remix?
Bourek: Asi s každou tady.
Zkrouhneme to na českou indie scénu.
Bourek: Sunshine, The Prostitutes, Roe-Deer, Moimir Papalescu & The Nihilists...
Šampón: Ty se rozpadli.
Bourek: Tak všechny ty pohrobky bych nedělal. Bullerbyne, My Name Is Ann...
To ani nemusíš remixovat.
Bourek: To ani nejde.
Proč bys nešel třeba do Sunshine?
Bourek: Protože je to blbost, ty vole. Protože s nima nechci mít nic společnýho. Myslím, že je to celý o tom, co chceš mít s kým společnýho. Nevadí mi mít něco společnýho s těma klukama z Brna, protože ty jsou, jak to říct, abych to neshodil...
Čistý?
Bourek: Jako tak nikde. Mě to bavilo, bylo to zábavný a myslím, že ten track je dobrej. Nevadí mi mít něco společnýho s Puding paní Elvisovej, od kterejch máme samply v jedný věci na desce, což původně vznikalo jako remix, ale skončilo to, jako vždycky, úplně jinak.
Takže typický představitelé pražský scény jsou přesně ty lidi, od kterých dáváš ruce pryč?
Bourek: Mě vaděj věci, co jsou prostě za každou cenu in, zuby nehty se držej trendů. To mě otravuje.
Šampón: Brno má výhodu v tom, že je takový nezatížený.
Bourek: Ale třeba MIDI LIDI, to jsou takový falešný Brňáci. A jsou super, jako kapela, i jako lidi. Hele, já ani nevím, koho bych chtěl remixovat. Mě to zase tak moc nebaví. My už jsme si tu cestu “nejdřív remixy a pak vlastní deska” už odbyli.
Rozhovor je můj oblíbenej novinářskej žánr, u něhož mám jenom jedinej problém. Nevím, co pak vyhodit. Tohle je fakt dlouhý. Ale dobrý.
